... a doba je godotovská.

 „Katastrofa!“ pravila Suzanne Beckett jednoho říjnového odpoledne roku 1969 v Tunisu, kde trávila s manželem pozdní dovolenou... (pokračování)

„Není nic srandovnějšího než neštěstí...“ 

Čekání na Godota se už při svém prvním uvedení na scéně Théâtre de Babylone stalo divadelní událostí Paříže (přestože hru před tím údajně odmítlo na pětatřicet režisérů)... (pokračování)

„Všichni se rodíme jako cvoci. Některejm to zůstane...“  

Mnoho snů, nadějí a iluzí denně vytváříme a také ztrácíme. Přesto pokračujeme a jsme přesvědčení, že vidíme před sebou přece jen jakousi možnost... (pokračování)

Absurdní divadlo jako možný historický omyl 

V postmoderním světě vznikají zcela nové estetiky, jiná vidění a hledání krásných jevů a věcí. Jsou však často bezohledně implantována na poetiku, jež vznikla mnohem dřív... (pokračování)

Čekání na Godota - fotogalerie

Snímky Pavla Hrdiny zde.

Nahlédněte do divadelního programu

K inscenaci Čekání na Godota zde.